Dobrý den,
rádi bychom se s Vámi podělili o zážitky s Bobšem ( teď se jmenuje Caro,
když chce ).
Když jsme ho přivezli domů, byl strašně divoký, v bytě skákal na všechno a
vyl bez přestání. Protože měl průjem, dostával 2 dny maso s mrkví a rýží. Pak
dostal granule, ty vždycky rozkousal a vyplivl, začal žrát asi až za 3 dny, teď
žere bez problémů.
První dny jsme uvažovali, že ho budeme muset vrátit, že si v bytě nezvykne.
Postupně si ale zvykl, už se s ním dá domluvit, aby byl hodný. Někdy ho ale něco
popadne, piští, občas si zavyje a zaštěká, ale proti tomu, jak vyváděl na
začátku, to nic není.
Je rád venku, na vodítku s ním není problém. Na fotce se rozběhl do potoka
za kačenami, ale vodítko ho dál nepustilo.
Na vodítku musí být pořád, na zahradě ho uvazujeme, už si na to
zvykl.
Chodíme s ním do psí školky, aby se zbavil přebytečné energie a naučil se
poslouchat.
Problém s ním je, že utíká, musíme hlídat dveře, aby nebyly současně
otevřené od bytu a od domu, okamžitě toho využije a uteče. Naposled se to stalo
včera, stačil jen moment nepozornosti a byl pryč. Manžel za ním utíkal, ale
neměl nárok, to Caro neposlouchal vůbec. Tak ho šel hledat, ale pes nikde. Stáli
jsme před domem a domlouvali jsme se, co budeme dělat. Najednou se přišoural z
opačné strany, než kam utíkal, sám. Je vidět, že už ví, kde je doma. To utíkání
má asi vrozené, tomu ho neodnaučí ani na cvičáku, budeme muset dávat velký pozor
na dveře.
Jinak je velký mazel a je nám s ním dobře, děkujeme.
A ať se Vám s pejsky daří.
Halešovi
Moc děkujeme ! Přejeme majitelům štastné soužití a hodně zdravíčka.
